Strach vede k hněvu, hněv k nenávisti, nenávist vede k utrpení...Strach je cesta k Temné straně...

Déjà vu

28. září 2013 v 18:33 | Moje maličkost |  Střípky z mého života
Tolik omílané téma "Již viděného" se samozřejmě nemohlo vyhnout ani mně. Je jistě zvláštní, když jsme někde poprvé a myslíme, že jsme tu prostě byli...Mě se stalo něco na ten způsob už tolikrát, že bych musela žít nejméně dvacetkrát, abych všechno stihla vidět dvakrát. Ale něco jiného je, když máme dojem, že jsme tu už byli a něco jiného je, když víme, co za tou zatáčkou(stromem, domem apod...) bude a víme JISTĚ, že jsme tu nebyli. To je pak na pováženou (zvláště v případě, když to tam doopravdy je). Něco takového jsem zažila třeba s jedním domkem na anglickém venkově. V Anglii jsem rozhodně nebyla a přesto, při pohledu na jeden jediný domek, jsem věděla, jak to v té vesnici vypadá. Do puntíku jsem se trefila.(Mrkla jsem se na net a vyhledala tu vesnici...). Já osobně nemám z déjà vu strach, ani nejsem nijak nervózní. Spíš naopak-na každé Déjà vu se těším, protože mě baví přemýšlet o tom, cože to má vlastně znamenat. Vědci přišli s tím, že jde o zpětně vyvolanou vzpomínku na onen objekt, která se jakýmsi způsobem uložila do paměti dřív, než jsme ji stihli zaregistrovat. Takže vlastně máme dvojitou vzpomínku na jeden a ten samý objekt. Nevědecká teorie, že jde o vzpomínku z minulých živoutů se mi ale líbí víc. Já mám prostě ráda tajemno a mystiku... Ale ne všechna Déjà vu jsou zahaleny rouškou tajemna. Minulý týden jsem jela s rodinkou autem někam do pryč po takové lesní cestě a já měla opravdu silný pocit, že jsem tu musela někdy (ale někdy hodně dávno) být. Na to mi mamka odpověděla: "To víš, žes tu byla. Minulý rok se třídou na biologickým kurzu...."
A jakou máte zkušenost s Déjà vu vy?
(pište do komentářů)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 29. září 2013 v 22:50 | Reagovat

Tohle jsem zažila mockrát, ale hodně lidí má samé vědecké vysvětlení, že jde o fantazii nebo pomatení mysli :D
Kdysi jsem byla v Jižních Čechách na na náměstí jednoho města jsem měla jasný pocit, že to tam znám. To je nesmyslm řekl můj přítel. Tak jsem mu popsala vše kolem a on jen zíral s otevřenou pusou, když to tak bylo. Ale nemohlo to být z minulého života, to by obchody vypadaly jinak. Myslím, že jsem to zahlídla ve snu, jen jsem si ho neuvědomila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama