Strach vede k hněvu, hněv k nenávisti, nenávist vede k utrpení...Strach je cesta k Temné straně...

Asi mi z lásky přeskočilo

17. ledna 2014 v 18:03 | Moje maličkost |  Téma týdne
Od čtvrtka přemýšlím o lásce. (Takže ten, co vymejšlí TT, mě musí zaručeně sledovat, páč vždycky, když jsem na něco hodně myslela, tak z toho bylo téma týdne...)
Ale proč přemýšlím o lásce? Asi ze stejného důvodu, jako většina populace-jsem zamilovaná. "Jé, to je krásný" řeknete si, ale ouha-není to tak jednoduchý. Vždycky mi bylo hrozně fajn, když jsem byla zamilovaná do nějakýho zpěváka, herce, nebo prostě někoho, kdo buď už zemřel, nebo mu v dnešní době je třikrát víc než mně, popřípadně mě vůbec nezná a je minimální šance aby mě poznal. Takové lásky jsou krásné, protože mě to nikdy netáhlo k depresivním rozvaháh o tom, že s ním nikdy nebudu, protože je to prostě NEMOŽNÝ. Tečka. ve své fantazii jsem se se svými platonickými láskami seznamovala, balila je, provdávala se za ně a bylo to fajn. Teď je to trošinku složitější. Ten člověk ještě žije, je mu o rok víc než mě a moc dobře ho znám.(Až moc dobře, ale ani to mi nebrání tomu, se do něho zamilovat...potřetí už...) Když o tom tak přemýšlím, asi jsem magor. Po druhý jsem udělala stejnou blbost, před kterou mě všichni varovali.(Sorry lidi) Asi je to způsobené tím, že jsem do něho byla zamilovaná po celou dobu, co ho znám. (Takže možná ne po třetí, ale stále zamilovaná) Oukej, už tenkrát se holky kolem mě divily, jak se mi proboha povedlo se zamilovat do něj, ale pro mě byl vždycky výjimečný. Nedokážu říct přesně čím, ale byl (no, jó-pořád je). Ani já mu první dva roky nebyla ukradená...(Fajn, moje TT na téma Psychologie bylo taky o něm, takže je to se mnou asi fakt vážný.) tenkrát jsem si říkala, že my dva-to je napořád. Když jsme se rozešli, málem mě trefilo, protože se mi zbořilo moje tvrzení, že spolu budem napořád. Ale poslední třičtvrtěrok si to začínám myslet opět. (Asi jsem k sobě něčím slepený, protože asi dva měsíce po rozchodu jsme se dali znova dohromady. Bohužel, točilo se to hlavně kolem postele, takže jsem to po měsíci utnula s tím, že takhle to dál nejde. Půl roku jsme se neviděli. Až jsem to nevydržela (A s pomocí jednoho komentáře) jsem mu napsala. Ze začátku to vypadalo, že si dva magoři vyšli na výlet, protože jsem se furt šťouchali, dloubali a dělali si ze sebe srandu. A pak se to trochu změnilo: (Omlouvám se za budoucí soap operu, ale jinak to popsat nejde, páč to bylo jako soap opera)...Po několika šťouchancích jsme se octli obličejema tak blízko u sebe, že se naše rty skoro dotýkaly. Zahleděli jsem si hluboce do očí...(sakra, tohle fakt nejde psát..)...No a já ucukla...Takhle se to stalo asi ještě dvakrát. Nakonec u Nuseláku jsem se konečně začali líbat...(Jo, takhle se to píše líp...) Shodli jsem se na tom, že jsem si chyběli. Chvíli jsme zamilovaně čučeli na Prahu a nakonec (jak jinak) jsme spolu skončili v posteli. Težko říct, jak to bude dál...já jen doufám, že už se to nepodělá, jako se to dvakrát podělalo( omyl-JSME to dvakrát podělali...)...No, až se to dozví kamarádi, tak mě asi zabijou, ale co, žiju přece jenom jednou... :)...ps-čistě pro zajímavost: Jaký je váš názor na tuto ošemetnou věc? (já jen, jestli jsem sama takovej blázen, nebo jestli se najde i někdo jiný podobného ražení...)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 18:43 | Reagovat

Přeji vám oběma,atˇ vám to vydrží. :-)  :-)

2 Feelingroovy Feelingroovy | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 18:47 | Reagovat

[1]: Díky...vážím si tvé podpory...:)

3 Scrat Scrat | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 14:05 | Reagovat

No, pokud se i po takové době máte rádi, tak ať vám to vyjde :-).

4 Antje Antje | Web | 23. ledna 2014 v 2:04 | Reagovat

Vždycky jsem po rozchodu nějakýho kluka chtěla zpět ale teď když se dívám zpětně bych se už k žádnýmu nevrátila :-P

Nevím možná mám teď toho dokonalého.. třebas ho ty potkala mezi prvními :D  :D

no každopádně hodně štěstí :-)

5 Beautiful sick mind Beautiful sick mind | Web | 25. ledna 2014 v 14:05 | Reagovat

Z vlastní zkušenosti můžu říct že poslepovaný vztahy jsou vždycky na houby. Jakmile se dva rozejdou, je k tomu nějaký důvod, jenže lidi po rozchodu jsou obklopeni růžovou mlhou a vidí jen to dobré a na to špatné, co mezi nimi bylo rádi zapomínají.
Platonické lásky jsou oproti tomu vážně fajn =D pamatuju si, jak jsem dávala před spaním každou noc pusu svým milovaným plakátům =D

6 Feelingroovy Feelingroovy | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 16:45 | Reagovat

[5]:no právě...mám z toho trochu obavy, ale to špatný, co mezi náma bylo, z toho jsme se (snad) poučili...uvidíme...jinak k těm plakátům-já takhle vždycky líbala obal gramofonový desky...(ráda si puštím desky na máminým starým gramofonu-hudba mi pak přijde taková opravdová)...ještě teď je na tom obale vidět ošoupaný místečko....:)

7 merha20 merha20 | Web | 26. ledna 2014 v 12:15 | Reagovat

Jo to já jsem taky ♥zamilovaná♥

8 feelingroovy feelingroovy | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 23:05 | Reagovat

[7]: tak to ti moc přeju ať ti zamilovanost dlouho vydrží a plně si ji užiješ...:)

9 Em Zet Em Zet | Web | 10. února 2014 v 18:59 | Reagovat

Taky jsem zamilovaná, šťastně, už přes 10 měsíců :-) Vám dvoum to, doufám, vydrží :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama