Strach vede k hněvu, hněv k nenávisti, nenávist vede k utrpení...Strach je cesta k Temné straně...

Píseň o neobyčejné obyčejnosti

11. srpna 2014 v 12:22 | Moje maličkost a Paul Simon |  Téma týdne

Ha, konečně něco, při čem jsem schopna naspat slohovou práci o velikosti všech dílů Harryho Pottera.

Jenže jsem si vědoma, že tento počin by mohl být považován jako pokus o zabití všech, kdo by se odhodlal si to přečíst, tudíž to shrnu. Už po navštívení mého blogu je asi všem jasné, co poslouchám za písničky a po najetí dolů je jasný i to, která píseň si vydobyla největší místo v mém srdci…

Slečnou (či spíše paní, v jejím věku) šťastnou je píseň The Boxer od dua Simon and Garfunkel.

Pokusím se o poetické vysvětlení, proč zrovna ona vyhrála casting.

Její na první pohled obyčejná myšlenka o klukovi, který, ve snaze najít své místo v životě, opustí svou rodinu a vydává se do světa. Čím je starší, tím víc poznává, že kamkoliv se ve světě dostane, domov bude mít stále tam, kde nechal vzpomínky a kus svého srdce. Jednoduše by se dala tato píseň vyjádřit jako "Všude nějak, doma nejlíp, ať už je život takový, nebo makový".

Už v úvodu je verš "Jsem jen prostý chapec a můj příběh se vypráví jen zřídka.", který se svým způsobem smiřuje s tím, že celý obsah je jenom obyčejný příběh obyčejného kluka, který v životě neudělal nic převratného. A to je ten hlavní důvod, proč Boxera zbožňuju.

Ne každý je předurčen k tomu, aby zachránil svět, nebo vešel do povědomí jiným způsobem. Většina lidí si prožije místy sice zajímavý, leč celkově obyčejný život, plný osobních úspěchů i neúspěchů, které se ale neliší od zážitků milionů jiných lidí.

Tato píseň jakoby oslavovala obyčejnost a zároveň nám ukazovala, že nikdo není natolik obyčejný, aby nemohl prožít zajímavý život. Že každý je "boxerem", který se musí prát o své místo na Zemi, o práci, o lidi, na kterých mu záleží a každý žije svůj originálně obyčejný žvot .

Ukazuje syrovou pravdu o tom, že každý jednou zestárne a zemře, pokud bude mít to štěští vůbec zestárnout. Ale také nám říká, že i přes tento fakt může být náš život krásný a zajímavý, když máme kam se vrátit a kde si odpočinout od špatných věcí.

Druhý důvod je skvělá melodie a kytarový doprovod s orchestriálním doplněním na konci. Prostě něco skvělého, úžasného dechberoucího, pompézního, geniálního a neskutečné nádherného.

Dokonce mě tato píseň přiměla k tomu začít hrát na kytaru, ačkoliv celou tabulaturu jsem se zatím k "Boxerovi" nenaučila. Nicméně začátek umím, tak aspoň něco.

Tahle píseň mě vlastně provází životem už nějakých deset let, ačkoliv první verzi, kterou jsem slyšela, byla česká, jejíž text se trochu liší. Vypráví příběh kluka, který se vždycky zastával holek a pral se za jejich čest. Ostatní ho proto zaškatulkovali jako nenapravitelného rváče. On, vědom si svého nadání pro rvačku se stal profesionálním boxerem a vždycky, když byl v ringu, myslel na to, jak brání malou holčičku.

Až později jsem zjistila pravdu o původu a originál jsem si zamilovala ještě víc. A vždycky, když mi bylo smutno, začal jakoby kouzlem od někud hrát právě "Boxer".

Teď už ho hrát neslyším, ale vždycky, když mám pocit beznaděje, vezmu kytaru a začnu hrát právě tuto píseň.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Em Zet Em Zet | Web | 11. srpna 2014 v 12:25 | Reagovat

To vůbec neznám, ale už ten první verš mě zaujal. :-)

2 katbar katbar | E-mail | Web | 11. srpna 2014 v 12:34 | Reagovat

Ahoj, nominovala jsem Tě na Liebster award, více info na mém blogu :-)

3 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 12. srpna 2014 v 11:23 | Reagovat

Upřímně jsem ji slyšela poprvé a styl mě nějak neokouzlil :) ale každý má svůj vkus, každého životem provází jiná hudba.
Ale text je hezký :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama