Strach vede k hněvu, hněv k nenávisti, nenávist vede k utrpení...Strach je cesta k Temné straně...

Parodie na milostný dopis

22. října 2014 v 15:22 | Moje maličkost |  Téma týdne
Po přečtení nynějšího TT jsem si okamžitě vzpomněla na osm let starou blbinku, kterou jsme s kamarádkou spískaly.
Bylo to tak:
Naší kamarádce se líbil jeden o rok starší kluk, který ale nevypadal, že by chtěl odhodlávat k nějaké akci. Souhrou okolností se ale ten samej kluk líbil i mé spolupachatelce. A protože jsme byly mladé, pokrytecké a toužící po zábavě, rozhodly jsme se k aprílovému činu - napíšeme tomu klukovi milostný dopis jménem naší kamarádky. Ale abychom ji úplně neztrapnily (což jsme opravdu nechtěly), její jméno jsme nezveřejnily… Začaly jsme psát celkem seriózně, ale vydrželo nám to asi tak dva řádky. Pak jsme si začaly vymýšlet takové bláboly a dělat si z toho srandu, takže celkový ráz byl spíš na ztrapnění toho kluka. Už si přesně nepamatuju znění a ten dopis byl dost dlouhej, ale při popisování, jak je úžasný, krásný a jak jeho oči září více než tisíce hvězd, jsme došly až k přirovnání "Jsi anděl s ďáblem v těle". U toho jsme se začaly tlemit tím typickým pubertálním holčičím smíchem a myslely jsme, bůhví jaké nejsme básnířky… Ale pak jsme to schválně začaly přehánět a dostávaly jsme se na šílenosti typu "tvá chůze je jako pohyb sněhové vločky v ranním mrazivém vánku…"
Když jsme si myslely, že už ho moc vychvalujeme, napsaly jsme tam něco ve stylu "ale kdyby ses někdy umyl, bylo by to ještě lepší…" a podespaly jsem se jako "Tvá tajná a milující a doufající ctitelka…"
Celý dopis jsme ještě chtěly nějak ozdobit a nenapadlo nás nic kýčovitějšího, než obtisk rtů… Takže jsme se napatlaly rudou rtěnkou, kterou kamarádky vzala mámě ze stolku, a zkoušely jsme, čí rty budou vypadat víc sexy… Kamarádka vyhrála a tak musela políbit papír a obálku. Celé jsme to zakončily vonnou terapíí a vylily jsme na to půlku voňavky se sladkou květinovou vůní…
Dopis jsme založili do učebnice fyziky s tím, že druhý den po škole mu ho hodíme do schránky…
Fyziku jsem u sebe měla já, což se mi vymstilo, protože mi pak smrděly všechny učebnice. Nejvíc teda ta fyzika, a i celá taška a máma se mě ptala, co jsem udělala, že to tak smrdí (hold moc voňavky je moc voňavky…)
Celý akt házení do schránky stál taky za to…. Abychom vypadaly nenápadně a aby nás nikdo nepoznal, otočily jsme si bundy naruby a nasadily si sluneční brýle. Bohužel celé naše bytí nenápadné trochu zkazil fakt, že jsme se tlemily jak hovada… Nicméně, ten dopis jsem tam hodily a schovaly se za stromy… Nikdo nepřišel a nás to přestalo bavit.
Docela ráda bych viděla jeho výraz, když si ten dopis četl, pokud vůbec…
Myslím, že ta naše kamarádka doteď neví, co jsme udělaly a ve škole to taky nikdo nezjistil. Chlapec se k nám choval jako obvykle, ačkoliv věděl, že o něj mají holky zájem.
Bylo to ale super dobrodružství a vždycky, když slyším něco andělsko-ďábelské, okamžitě si vzpomenu na tenhle dopis…
PS.: Ta fyzika smrdí doteď. Sice slabě, ale přece :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hagridihratkysestiflercimcapem hagridihratkysestiflercimcapem | Web | 22. října 2014 v 16:22 | Reagovat

Zajímavé :D

2 Kika Kika | E-mail | Web | 23. října 2014 v 20:46 | Reagovat

víš co, na takové blbiny člověk vzpomíná s láskou :-) A "voňavá" učebnice fyziky není tak hrozná, horší by bylo, kdyby se Ti to omylem někde vytrousilo, nebo to třeba doputovalo k fyzikáři :D

3 Tea Tea | E-mail | Web | 26. října 2014 v 20:11 | Reagovat

Já si díky tomuhle článku vzpomněla, jak jsem taky psala dopisy asi dvoum klukům ze školy, na základce, ale anonymně ale stejně hned věděli že jsem to byla já :D Takže větší trapas :D

4 Kuki Kuki | Web | 27. října 2014 v 7:48 | Reagovat

S kamarádkou jsme taky vymíšlely podobné kravinky

5 Feelingroovy Feelingroovy | E-mail | Web | 27. října 2014 v 9:08 | Reagovat

[3]: :) ale po čase na to člověk vzpomíná s láskou, ať se jednalo o sebevětší trapas :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama